Jeden den dobrovolníka ve vlašimské Záchranné stanici pro zvířata
Je šest ráno a budík hlasitě zvoní. Oznamuje čas krmení. Oblékám nejčistší tričko zašpiněné od sunaru a připravuji lahvičky. Celá záchranná stanice rázem ožije s pocitem, že právě to či ono zvířátko dostane najíst dřív. Po dokrmení mláďat a pacientů ve vnitřních prostorách nachystám krmení pro trvalé handicapy, tedy zvířata, která pro následky vážného zranění anebo z důvodu ochočení již nemohou být vypuštěna zpět do přírody. Pak zase následuje krmení mláďat, které se opakuje až do večera a přes noc.
Mezi krmením přichází chvíle projektů a akcí pro veřejnost probíhajících v paraZOO, expozici záchranné stanice. S další dobrovolnicí vyrábíme a sháníme materiál na hmyzí domečky. Zažijeme u toho spoustu legrace. Společně pak také pomáháme výrobu domků pro hmyz s návštěvníky paraZOO realizovat.
Později se vracíme zpátky do záchranné stanice. Právě nám volali, že se poblíž zranilo mládě srnky. Po dokončené práci následuje odměna. Budu moct jet na výjezd. Druhá dobrovolnice zůstane ve stanici a postará se o krmení a já odjíždím asistovat. Je to vždy velký adrenalin. Nikdy nevíme, co nás na takové cestě potká nebo v jakém bude zvíře stavu. Proto ocením zkušené rady a oporu ošetřovatelů. Při cestě na místo se od nich dozvídám, jak reagovat na různé situace, které mohou nastat. V první řadě je bezpečnost. Tentokrát nebyl odchyt složitý. Srnče odvážíme s sebou k veterinárnímu ošetření a já už v tuto chvíli doufám, že se nám jednou podaří ho zase vypustit do volné přírody nebo mu alespoň poskytnout plnohodnotný život.
Opačnou stránkou příjmů je vypouštění. U pacientů, kteří jsou v péči stanice již delší dobu, prověřujeme, zda je zvíře schopné se o sebe ve volné přírodě samo postarat. Prochází za naší asistence zdravotní prohlídkou u veterinářky ve stanici. To ona je nám často tou největší oporou a rádcem v těžkých situacích.
Možná se po tom všem ptáte, jak se dá to vše za jeden den stihnout. Další otázkou bude jistě, kolik za takovou práci dostáváme zaplaceno. Nic, protože zkušenosti, které zde získáme, jsou k nezaplacení. Pracujete s lidmi, kteří mají stejné sny a zájmy jako vy. Rozhodli se zmenšit počet úmrtí zvířat, která jsou způsobená především lidmi. Pracujete na větší informovanosti lidí v oboru životního prostředí. Víte, že za každým vypuštěným zvířetem je spousta práce a o to více si živočichů a přírody vážíte. Potřebujete ještě nějaký důvod proč se nestát dobrovolníkem? Podívejte se do očí zvířat a poznáte důvod, proč stojí za to je chránit a pomáhat jim.
Foto: Eva Melzerová si při dobrovolnické praxi v Záchranné stanici pro živočichy vyzkoušela například krmení selete prasete divokého.
Zdroj (text + foto): ČSOP Vlašim
Vloženo: 25. 8. 2014