Kdo odpovídá za údaje zde obsažené? Vyjadřuje text názory všech odborných konzultantů?

Poznatky lidí o zvířatech se stále vyvíjejí a na řadu otázek panují i v odborných kruzích odlišné názory. Není tedy vždy možné stoprocentně zohlednit názory různých odborníků. Rádce pro začínající chovatele však zároveň není vhodnou platformou pro odbornou polemiku.

Za údaje obsažené v tomto textu proto odpovídá pouze autorka.

V mnoha případech nedoporučujeme čtenáři určité konkrétní řešení, ale poskytujeme mu informace podstatné k tomu, aby se rozhodl sám. Dobrý chovatel se každopádně neobejde bez studia další literatury a konzultací se zkušenějšími kolegy, případně i s veterinárními lékaři. K dalšímu studiu zde doporučujeme literaturu a vhodné odkazy, které průběžně doplňujeme.

V textu se hovoří o "výhodách a nevýhodách" jednotlivých zvířat pro chovatele. Znamená to snad, že by spokojenost chovatelů byla důležitější, než spokojenost jejich zvířat?

V žádném případě. Pojetí textu však vychází z toho, že člověk si pořizuje zvíře (nikoliv naopak). Pravda, je zajímavé a mnohdy důležité umět se dívat na svět i očima zvířat. Ani v této příručce "zvířecí" úhel pohledu zcela nechybí - jinak by ani nebylo možné rozmanité potřeby zvířat pochopit. Přesto je spokojenost chovatele z hlediska výběru zvířete klíčová: přímo totiž ovlivňuje osud zvířat samotných. "Sobecké" hledisko chovatele by proto mělo přijít ke slovu právě před pořízením zvířete - pak už bude pozdě.

Dá se říci, pro koho je/není vhodný pes, kočka, papoušek...?

Dá se to říci jen velmi obecně. V tomto textu se snažíme vyvarovat zjednodušujících obecných soudů typu "papoušek není vhodný pro zaměstnané lidi" nebo "velký pes nepatří do paneláku". Rozdíly v tom, nakolik jsou různí lidé schopni (a ochotni) přizpůsobit svůj životní styl svým zvířecím kamarádům, totiž vylučují téměř jakékoliv škatulkování. Situaci komplikují i velké individuální rozdíly mezi zvířaty stejného druhu.

V textu jsou zdůrazněny především náročné stránky chovu některých zvířat a často přehlížené problémy. Další zhodnocení a konečné rozhodnutí musí udělat každý sám za sebe.

Jak se vyznat ve českých a latinských jménech? Proč je v textu u některého zvířete více jmen? A proč se zde píše o systematickém (tzv. taxonomickém) zařazení, když to pro chovatele není důležité?

Každý chovatel se samozřejmě musí umět domluvit s ostatními chovateli, ale musí také umět najít informace o svém miláčkovi v odborné literatuře. Potřebuje tedy znát české i latinské jméno zvířete, ale i skupinu v zoologickém systému, do které zvíře patří (aby např. informace o štírech nehledal v knize o hmyzu). Protože se ale názory na zoologickou systematiku stále vyvíjejí, jména zvířat i jejich zařazení v systému se čas od času mění. U některých zvířat se tak můžeme setkat s více názvy (a navíc i se slangovými jmény, která používají chovatelé).

Tento text se snaží - v rozumné míře - uvádět všechny běžně užívané varianty jmen a vysvětlit i systematické zařazení. Cílem není udělat z čtenáře odborníka na zoologickou systematiku, ale poskytnout mu dostatek informací pro to, aby věděl, o jakém zvířeti je vlastně řeč a jak o něm najít další informace.

Příklad:

české jméno: kardinálka čínská

latinské jméno: Tanichthys albonubes

slangové jméno: "falešná neonka"

systematické zařazení: řád máloostní (Cypriniformes), čeleď kaprovití (Cyprinidae); to mj. znamená, že informace o této rybce nebudeme hledat v literatuře o tetrách (kam patří "pravé" neonky)