Co je to ochočený pták?
Narozdíl od mnoha savců nejsou ptáci od přírody příliš "mazlivá" zvířata. Často je jim blízký kontakt s člověkem spíše nepříjemný. Výjimkou jsou ptáci ochočení. Slovo ochočený zde však znamená něco jiného než u savců. Jedná se o ptáky, kteří jsou od vylíhnutí uměle "vypipláni" lidmi, bez přítomnosti svých rodičů.
Umělý odchov je nesmírně náročnou záležitostí.
Mláďata musí být v inkubátoru s kontrolovanou teplotou a vlhkostí. Přes den (přibližně mezi šestou ranní a desátou večerní hodinou) se musí krmit zhruba každé dvě hodiny. Tato péče trvá až 3 měsíce.
Začátečník si může ochočeného ptáka koupit - musí si však dát pozor, aby se nenechal napálit. Ptáci v obchodech často bývají vystrašení, "schlíplí" a jen zdánlivě krotcí. Z praktického i etického hlediska je otázkou, zda je vůbec vhodné kupovat ptáky v obchodech - blíže se tomuto problému věnujeme v části "Kde zvířata získat a na co si dát pozor". Pokud už kupujeme ochočeného ptáka v obchodě, měli bychom si ho nechat předvést (zda jde sám člověku na ruku, nechá se krmit z ruky apod.). Nehledě na to, jak při koupi uspějeme, existuje i u dobře ochočených ptáků riziko, že si v rodině vyberou jen jednoho "kamaráda" a k ostatním lidem se budou chovat nevraživě až agresivně. Může to být problém zejména u větších papoušků, kteří dokážou ublížit člověku i ostatním domácím zvířatům (kočce, psovi...). Někteří velcí papoušci patří podle zákona mezi nebezpečné druhy zvířat.
Pokud dáme přednost ptákům z přirozeného chovu, můžeme je většinou "ochočit" jen do té míry, že se nebudou bát lidí. To znamená, že nebudou panikařit, když se někdo přiblíží ke kleci, případně se nechají i krmit z ruky. Částečnou výjimkou jsou andulky, které se někdy podaří skutečně ochočit, i když pocházejí z přirozeného chovu. Ani při veškerém úsilí ovšem nebudou tak krotké, jako uměle odchované andulky.
Než si pořídíme ptáčka, musíme řešit také otázku, zda ho chceme pouštět volně po bytě. Ochočeným ptákům můžeme většinou takové výlety bez obav dovolit, pokud budou pod dohledem a pokud jsme smířeni s tím, že budeme
uklízet ptačí trus. Je naprosto zbytečné snažit se ptáka naučit chodit na toaletu. Je ovšem pravda, že pták si často sám zvolí nějaké oblíbené místo, kde rád sedí (a většinou i vyměšuje). Můžeme jen doufat, že to nebude právě nad památečním kusem nábytku nebo nad sušákem na nádobí.
Pouštíme-li ptáka na výlety z klece, je dobré umístit do bytu jedno nebo několik bidel, a to nad místa, kde nám bude ptačí trus nejméně vadit. Úspěch není zaručen, ale za pokus to rozhodně stojí.