Mořští živočichové
Chov mořských živočichů je podstatně náročnější záležitostí než sladkovodní akvaristika - především proto, že mnohem hůře snášejí jakékoliv změny a výkyvy životních podmínek. Od toho se odvíjí vhodná velikost nádrže: minimální objem mořského akvária, které má smysl si pořizovat, je přibližně 500 litrů. Jeho pořízení, spolu s nezbytnou technikou a osazením živočichy, pak vyjde na několik desítek tisíc korun. Obecně nedoporučujeme získávat první zkušenosti právě s mořskou akvaristikou - proto zde
uvádíme pouze několik obecných informací a odkazy na literaturu.
K základní technice patří osvětlení, vnější biologický a mechanický filtr, odpěňovač, čerpadlo a několik pomůcek k měření kvality prostředí. Mořská voda se připravuje z komerčně dostupné směsi solí, která se rozpouští v kvalitní pitné vodě. "Zabíhání" akvária před osazením rybami je delší, než u sladkovodního akvária - správně by mělo trvat nejméně dva měsíce.
Také výběr ryb a správné pořadí jejich vypouštění není jednoduchou záležitostí. Velké potíže můžeme mít například s rybami, které ožírají korály, nebo s těmi, které agresivně obhajují své teritorium a napadají ostatní. Experimentovat se nevyplácí: jednou vypuštěnou rybu nemusíme v prostředí korálového útesu už nikdy chytit. I to je velký rozdíl oproti sladkovodní akvaristice, kde většinou bývá šance chyby napravit.
Příklady problematických ryb
- Ryby rodu Dascyllus: jsou sice nenáročné, ale obhajují velké teritorium. Nesmí se dát do akvária jako první (na všechny nové ryby pak útočí).
- Klipky (čeleď Chaetodontidae): mnohé z nich se živí korály, proto musíme mít informace o jednotlivých druzích a pečlivě vybírat.
- Ostenci (čeleď Balistidae) - velmi agresivní vůči ostatním rybám, rádi žerou ježovky i korály, dokážou zničit celé akvárium.
Další informace
- Dařbujan H.: Mořská akvaristika. Studio Press, 1998.
- Dařbujan H.: Průvodce mořskou faunou a flórou. Studio Press, 2001.