Z řádu máloostných (Cypriniformes) a čeledi kaprovitých (Cyprinidae) patří k nejznámějším akvarijním rybám tzv. "zlaté rybky", dále různé formy kaprů, parmičky a dánia. Stejně jako tetry potřebují delší a širší nádrže, ale ještě větších rozměrů (alespoň 70 cm na délku, celkový objem minimálně 100 l, ale raději více). Dno upravíme z hrubozrnného písku a plochých kamenů. Kaprovité ryby se rády ukrývají v rostlinách, ale potřebují také hodně plavat. V zadní části proto můžeme vytvořit "houštiny", které tyto ryby milují, zatímco v přední části ponecháme dostatek volného prostoru. Všechny uvedené druhy můžeme krmit podobně jako tetry, s tím rozdílem, že parmičky většinou potřebují ještě přikrmování rostlinnou složkou - jinak okusují rostliny v akváriu.

Parmičky jsou čilé a často zajímavě zbarvené hejnové rybky. Většinou jsou nenáročné a dobře se přizpůsobují podmínkám v lidské péči. Vyhovuje jim středně teplá voda (22-25 °C). Společné hejno může vytvářet i několik různých druhů parmiček, příliš se však nehodí k jiným rybám (viz box). Systematika této skupiny není dořešena, pro některé druhy se proto dosud užívá souhrnné označení "Barbus " (1).

Parmička čtyřpruhá ("Barbus" tetrazona ) je jednou z nejrozšířenějších ryb v našich akváriích. Je to hejnová rybka dobře přizpůsobená chovu v akváriu, nesnáší však starou kyselou vodu (2). Dorůstá velikosti 5-6 cm. Bylo vyšlechtěno několik barevných variet. Základní zbarvení je zlatožluté, s příčnými tmavými pruhy a sytě červenými ploutvemi. Oblíbená je také parmička nádherná ("Barbus" conchonius).

Naopak atraktivní parmička žraločí (Balantiocheilus melanopterus) se do většiny běžných akvárií nehodí, protože dorůstá až 40 cm.

Kardinálka čínská (Tanichthys albonubes) je známá také pod názvem "falešná neonka". Nejlépe se cítí v nevytápěné nádrži (18-22°C); i zde však musíme dát pozor na pozvolnou aklimatizaci nově zakoupených jedinců. Celkově je jednou z nejodolnějších akvarijních rybek, což ovšem platí pro výchozí druh, nikoliv pro vyšlechtěné barevné variety (!). 

Další začátečnickou rybou je dánio pruhované (Danio rerio (3)). Kromě hezky zbarvené základní formy se chová i forma závojová a kříženci.

Poněkud náročnější, zejména na kvalitu vody, je razbora klínoskvrnná (Trigonostigma heteromorpha).

"Zlaté rybky" jsou různé vyšlechtěné formy karasa zlatého (Carassius auratus auratus). Obecně mají tu nevýhodu, že v "klasicky" zařízeném akváriu neustále ryjí ve dně a kalí tak vodu. Proto je pro ně lepší nádrž bez písku, pouze s drobnějšími kamínky a rostlinami v květináčích.

Výchozí poddruh - karas zlatý - je velmi nenáročný. Nemá prodloužené ploutve, ale chová se v mnoha různých barevných formách (červená, oranžová, bílá, skrvnitá, šedomodrá aj.). Vyhovuje mu nevytápěné akvárium, proto jej nebudeme kombinovat s teplomilnějšími rybami.

V teplejší vodě okolo 22-25°C chováme vyšlechtěné formy s prodlouženými ploutvemi, které se nazývají buď komety (mají jednoduchou ocasní ploutev) nebo závojnatky (mají ocasní ploutev zdvojenou).

Závojové formy ryb často bývají náchylnější k zaplísnění ploutví, protože mohou mít problémy s prokrvením jejich koncových částí.

Při nákupu se vyhneme bizarním formám, jako jsou např. bublinoočky nebo nebehledky, které jsou velmi choulostivé.

Všechny formy karasů můžeme vysazovat v hejnu i po párech.

(1) Souhrnné označení "Barbus" odpovídá několika novým rodům, např. Capoeta, Barbodes, Puntius.

(2) pH nesmí klesnout pod hodnotu 6,5.

(3) Dříve Brachydanio

(4) Dříve Rasbora heteromorpha