Pokud již nějaké zvíře doma máme, musíme zvlášť pečlivě uvážit, jaké další si můžeme pořídit. Například při kombinaci kanár - kočka v jednom malém bytě mohou sice oba přežít, ani pro jednoho z nich však nemusí být soužití příjemné (za určitých okolností by se dokonce podle zákona mohlo jednat o týrání).

Každopádně je lepší pořizovat si zvířata postupně, s delším časovým odstupem. Teprve když dobře zvládneme chov jednoho zvířete, můžeme přemýšlet o dalším. Naopak katastrofický scénář vypadá asi takto: dítě dostalo k narozeninám potkana, tatínek si zároveň pořídil psa, ujali jsme se opuštěné kočky a uvažujeme o nějakém pěkném velkém papouškovi... (chceme mít doma veselo).

Existují ovšem lidé, kteří "mají doma zvěřinec" a o žádných větších problémech nehovoří. Jestliže si z nich chceme brát příklad, měli bychom je navštívit a vědět něco více o jejich životním stylu. Často pak zjistíme, že jim připadá samozřejmé trávit péčí o zvířata veškerý volný čas i víkendy a je-li to nutné, vzdát se i společné dovolené. Nebo se dozvíme, kolik času i trpělivosti věnovali "sžívání" jednotlivých zvířat a kolik peněz už utratili za veterinární péči, přestože si na to nestěžují.