Toužíme po určitém zvířeti, nebo chceme "prostě nějaké zvíře"? Zkusme si promyslet důvody, proč chceme chovat doma zvíře, případně proč právě psa, papouška, hada...

Očekáváme, že zvířecí kamarád se s námi bude mazlit a dovádět, případně alespoň uvítá naše pohlazení? Nebo dáme přednost zvířeti, které má rádo více soukromí a klidu, a budeme připraveni to respektovat? Záleží nám na vzhledu zvířete, původu (čistokrevný pes vs. Kříženec) a podobně?

Výběr zvířete je vždy záležitostí celé rodiny, proto o něm musí rozhodovat všichni společně. Přinést domů zvíře jako překvapení nebo dárek je špatný začátek soužití - a obvykle vede i ke špatnému konci.

Prvním krokem může být rozvaha, kterou udělají děti společně s rodiči. Zatím není třeba žádné zvíře předem zamítat, na to bude ještě dost času. Je však nutné dohodnout se, že žádné zvíře se nepořídí proti výslovnému nesouhlasu kohokoliv z rodiny. Výhody i nevýhody si zapisujeme nebo nakreslíme - zvláště na nevýhody vytouženého zvířátka se snadno zapomíná. Nebojme se nastolit jakýkoliv problém, byť by nám připadal přízemní nebo trapný (štítím se pavouků, nemám rád pach myší, nechci mít všude psí chlupy, nechci mít poškrábaný nábytek...). Existují bohužel lidé, kteří si pořizují zvíře jako zajímavý bytový doplněk, popřípadě také jako důkaz svého bohatství nebo schopnosti být "in" - módní trendy samozřejmě zahrnují i "vhodné" domácí mazlíčky. Věříme, že čtenáři tohoto textu uvažují o zvířatech jinak. Přesto je užitečné zamyslet se i nad tímto problémem. Pokud chceme, aby se zvíře (akvárium, terárium...) Hezky vyjímalo v bytě, klidně si to přiznejme - na tom ještě není nic špatného. Toto kritérium však nikdy nesmí převážit na úkor životních podmínek a životní pohody zvířat, která se koneckonců odrazí ve spokojenosti celé rodiny.