Zvíře doma.info Rady a informace (nejen) pro začínající chovatele

Navigation
  • Novinky
  • Jak vybrat zvíře k dětem
    • Otazníky pro začínající chovatele
      • Jaké zvíře chceme a proč?
      • Smíme zvíře chovat v zajetí?
      • Co není zakázané, je dovolené?
      • Kde bude bydlet?
      • Kdo se o něj bude starat a kolik času to zabere?
      • Čím a jak ho budeme krmit a napájet?
      • Kde (všude) bude mít "záchůdek"?
      • Dokážeme si poradit s nudou?
      • Jak o ně bude postaráno, když budeme pryč?
      • Kolik jich bude?
      • Kdo a jak zajistí veterinární péči?
      • Nebudou nám některé vlastnosti a projevy zvířete vadit?
      • Postaráme se o to, aby naše zvíře nikomu neublížilo?
      • Musíme se bát nemocí a parazitů "od zvířat"?
      • Mysleli jsme na zvířata, která už máme doma?
      • Jak dlouho může zvíře žít?
      • Kolik to vše bude stát peněz?
      • Bude pro nás veškerá péče o zvíře radostí, nebo přítěží?
    • Přehlídka
      • Hlodavci a králíci
        • Ubytování
        • Krmení a péče
        • "Myši"
        • Zlatý křeček a jeho příbuzní
        • Morče
        • Osmák degu
        • Činčila
        • Burunduk
        • Psoun
        • Králík
      • Šelmy
        • Pes
        • Kočka
        • Fretka
      • Ptáci
        • Od jednotlivce k hejnu
        • Co je to ochočený pták?
        • Ptačí bydlení
        • Krmení a péče
        • Papoušci
        • Pěvci
      • Plazi
        • Investice do terária se vyplatí
        • Zimování - riskantní záležitost
        • Krmení a péče
        • Hadi
        • Ještěři
        • Želvy
      • Obojživelníci
        • Ubikace, krmení a péče
        • Mloci a další ocasatí obojživelníci
        • Žáby
      • Sladkovodní bezobratlí
        • Sladkovodní akvárium
        • Krmení a péče
        • Výběr živočichů
        • Tetry
        • Parmičky, dánia a "zlaté rybky"
        • Mřenky, sekavky a sekavci
        • Halančíci
        • Živorodky
        • Labyrintky
        • Cichlidy
        • "Sumečci"
        • Sladkovodní plži
        • Raci a krevety
      • Mořští živočichové
      • Bezobratlí obyvatelé souše
        • Strašilky, pakobylky a lupenitky
        • Kudlanky
        • Pavouci
        • Štíři
        • Suchozemští plži
    • Rozhodnuto... a co teď?
      • Když zvíře nesmí do domu
      • Přípravy na nového člena rodiny
      • Kde zvíře získat a na co si dát pozor
      • Konečně je tady!
    • Zvířata z volné přírody
      • Zahrada plná života
      • Pomoc hendikepovaným zvířatům
    • Časté dotazy
    • Legislativa
    • Použitá a doporučené literatura
    • Internetové informační zdroje
  • Zajímavé odkazy
  • Kontakt

Jste zde

Domů » Novinky

Když strakapoud řádí na vašem domě

„Dobrý den. Strakapoud nám ničí fasádu. Co s tím? Přijedete ho odchytit?“ Takto zní dotaz, na který ošetřovatelé vlašimské záchranné stanice pro zvířata v nedávné době odpovídali hned několikrát. Také jste takovou situaci zažili? Řešení bohužel není jednoduché.

Díry ve fasádě a vyklubaný polystyren stále častěji vyostřují sousedské vztahy mezi obyvateli domu a černobílým opeřencem. Lidé jej chtějí odchytit a odvézt. Ti více od rány chtějí ptáka rovnu zastřelit. To ale rozhodně nedělejte!

„Klíčové pro řešení problému se strakapoudy ničiteli je hledání příčiny tohoto jejich zvláštního chování. Doposud se totiž stále neví, proč je fasády zateplených domů tak lákají. V dutinách v polystyrenu nehnízdí. Mohou snad ve zdi slyšet nějaké šelesty připomínající zvuky potravy, líbí se jim zvuk vznikající při klování anebo je to možná prostě jen baví,“ popisuje Stanislav Němec, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi.

Strakapoudi patří mezi datlovité ptáky. Tesají dutiny ve vzrostlých stromech anebo dolují larvy hmyzu žijícího pod kůrou a v trouchnivějícím dřevě. Nalétávat na fasády domů je uvidíte jen zřídka. Ale když už se u nějakého jedince toto atypické chování objeví, stojí to za to. K dírám se opakovaně vrací a mnohdy i po jejich opravení.

„Odchytávat a převážet zdravé zvíře není v naší kompetenci. Pomáháme především zraněným a jinak ohroženým zvířatům. Navíc převoz nemusí být účinný. Strakapoudi se dokáží vrátit i ze značné dálky a i kdyby se jim to nezdařilo, fasádu může začít demolovat jiný. Radíme proto lidem především různé strategie zaplašení, zamezení přístupu k ničenému místu fasády anebo nabídnout ptákům vhodný zdroj potravy, který je odláká,“ dodává Stanislav Němec.

Poničené místo fasády ihned neopravujte. Nejprve jej zakryjte mřížkou zabraňující další vyklovávání a zkuste strakapouda zaplašit pomocí zavěšených CD, PET lahví, svázaných pruhů igelitu a podobných strašáků, které je třeba obměňovat, aby si na ně ptáci nezvykli. K opravě přistupujte až tehdy, kdy se ptáci k fasádě již dlouho nevrací. A nezapomeňte si před ní zkontrolovat, zda ve vyklované dutině právě nehnízdí rorýsi, sýkory či další ptáci. Mohou se tam skrývat také netopýři. Pokud se zateplovat teprve chystáte a bojíte se poškození fasády, pak volte jiné materiály než polystyren a dbejte na to, aby omítka měla hladký povrch, na kterém se ptáci hůře udrží.

Ing. Michala Jakubův

Záchranná stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim

Foto : Nabídnout strakapoudům krmení je jeden ze způsobů, jak je odlákat od ničení fasády. Rádi mají například hovězí lůj. (foto: Stanislav Němec)

 

Vloženo: 1. 11. 2014

Vyhledávání

  • Novinky
  • Jak vybrat zvíře k dětem
  • Zajímavé odkazy
  • Kontakt

© Zviredoma.info, 2007-2020.

Můj účet
Powered by Drupal.
Tyto stránky používají pouze nezbytné soubory cookies, nutné pro fungování webu.