Při krmení plazů, zejména hmyzožravých a myšožravých, nepřicházejí v úvahu žádné komerčně vyráběné směsi, kromě vitamínových a minerálních přípravků. Existují ovšem krmiva pro zelené leguány a vodní i suchozemské želvy.

Nejjednodušší je krmení býložravých druhů, těch je však málo. Většina plazů je striktně nebo převážně masožravá a vyžaduje živé krmení. Někteří z nich se časem naučí přijímat např. mrtvé myši nebo na proužky nakrájené maso. Před pořízením konkrétního zvířete uvážíme, nakolik pro nás bude snadné potravu pravidelně obstarávat. Většina druhů potřebuje také vitamínové a minerální doplňky, které jsou běžně dostupné v obchodech. Krmný hmyz a rostlinnou potravu poprašujeme směsí minerálů a vitamínů při každém krmení; naproti tomu těla správně živených hlodavců už potřebné látky většinou obsahují v dostatečném množství. Myšožravým zvířatům proto podáváme doplňky potravy jen příležitostně, nebo když je k tomu zvláštní důvod (např. březost u samic nebo růst u mláďat).

Krmení živou potravou může pro někoho představovat etický nebo citový problém. Tuto otázku nebudeme podceňovat - zvíře si přece pořizujeme pro radost. Zejména u malých dětí těžko odhadneme, jak se k situaci postaví. Samozřejmě je vhodné vše podrobně prodiskutovat a vysvětlit, proč třeba had nemůže jíst granule pro psy (které ostatně také nerostou na stromě). Jestliže se na krmení živou potravou "necítíme", nebudeme nic lámat přes koleno - existuje dost domácích mazlíčků, kteří se krmí jinak. Jestliže v tom naopak nevidíme žádnou potíž, je vhodné navštívit chovatele plazů a na krmení se podívat, případně si jej vyzkoušet.

Každopádně se dohodneme, kdo se o krmení postará. Může se totiž stát, že s krmením myšími holátky všichni souhlasí, každý si však přestavuje, že hadovi je bude předhazovat "ten druhý". Nehledě na etické hledisko může při krmení živou potravou nastat několik problémů věcného charakteru (viz box).

Každodenní péče o plazy znamená především kontrolu stavu zvířat, podmínek v teráriu a fungování technického vybavení (topení, světlo, spínací hodiny, termostat, případně další automatické systémy, u akvaterária i vodní filtr). Denně kontrolujeme také vlhkost a pokud je to třeba, rosíme celé terárium nebo některé části (např. mech pod úkrytem). Pokud možno okamžitě odstraňujeme výkaly, nárazově znečištěnou vodu a zbytky potravy. Nehledě na to musíme vymývat nádoby s vodou a měnit vodu alespoň 2x týdně. Ve větších akvateráriích může být interval výměny delší, záleží však na výkonnosti filtru a také na tom, jak často zvířata přijímají potravu (a tedy, jak často se vyprazdňují).

Část vody musíme pravidelně měnit i v případě, že je voda dobře filtrovaná a na první pohled křišťálově čistá. Některé typy znečištění (například nitráty) totiž "nejsou vidět", ale v extrémním případě dokážou zvířata i zabít.

Doporučuje se 1x měsíčně nádobu na vodu dezinfikovat např. 0,5% roztokem Ajatinu a opláchnout horkou vodou. Ostatní části terária čistíme dle potřeby, většinou také jednou měsíčně. Celé terárium 1x ročně vymyjeme a vydezinfikujeme; současně vyměníme některé vybavení (substrát, větve apod.).

Frekvence krmení závisí na druhu a velikosti. Mláďata a drobné plazy krmíme pokud možno denně, větší druhy 2-3 x týdně, s velikostí se interval prodlužuje až na několik týdnů (u velkých hadů a krokodýlů) Za běžných okolností můžeme i od malých plazů odjet na víkend, od větších i na týden či déle; dbáme především na dostatek vody.

Všichni plazi čas od času svlékají starou pokožku - někteří v celku (hadi), jiní po částech. V této době často potřebují
větší vlhkost (intenzivnější rosení, každopádně misku s vodou i u druhů, které běžně nepijí). U hadů dbáme na to, aby v teráriu nebylo živé krmivo. Některá zvířata se potřebují při svlékání kůží o něco zachytit - stačí k tomu běžné terarijní dekorace (kořeny, kameny). Jinak není v této době nutná žádná zvláštní péče.